Hraniční přechod Slovensko Polsko
Mezi Slovenskem a Polskem se táhne dlouhá a historicky významná hranice, která vede malebnou krajinou, hustými lesy a impozantními horskými pásmy. Tento článek nabízí ucelený přehled hraničních přechodů mezi těmito dvěma sousedními zeměmi, včetně informací o hraničních kontrolách, podmínkách vstupu, měně a mýtném.
Koupit paušální poplatek za dálniční známkyDélka hraničních přechodů
Hranice mezi Slovenskem a Polskem se táhne v délce přibližně 541 kilometrů a zahrnuje celou řadu přechodů, které cestujícím nabízejí různé možnosti podle jejich trasy a dopravního prostředku, který využívají. Toto množství hraničních přechodů umožňuje flexibilní a pohodlné cestování mezi oběma zeměmi.
Obecné informace o Slovensku
Slovensko je země ve střední Evropě, která sousedí s Polskem, Českou republikou, Rakouskem, Maďarskem a Ukrajinou. Hlavním městem je Bratislava, která leží na Dunaji a je kulturním i hospodářským srdcem země. Současným prezidentem Slovenska je Peter Pellegrini, který je ve funkci od června 2024. Slovensko je známé svou působivou krajinou, k níž patří Vysoké Tatry, historická města a bohatá kulturní historie. Země nabízí působivé množství kulturních a krajinných zážitků, které návštěvníky nadchnou.
Úředním jazykem Slovenska je slovenština. S rozlohou 49 035 km² je Slovensko výrazně menší než Německo.
Jsou na hraničním přechodu prováděny hraniční kontroly?
Od chvíle, kdy obě země vstoupily do Schengenského prostoru, na hranici mezi Slovenskem a Polskem již neprobíhají žádné systematické hraniční kontroly. Cestující tak mohou hranici volně překročit, aniž by museli zastavovat na hraničním přechodu. Policie nebo celní orgány však mohou provádět namátkové kontroly, zejména v dobách zvýšených bezpečnostních opatření, i když cestující vjíždí do státu, který je členem EU.
Jaké jsou podmínky vstupu na Slovensko?
Díky Schengenské dohodě nepotřebují občané EU žádné speciální doklady k cestování mezi Slovenskem a Polskem. Postačí platný občanský průkaz nebo cestovní pas. Pro občany mimo EU platí obvyklá schengenská pravidla, tedy potřebují vízum, pokud nemají možnost vstoupit do schengenského prostoru bez víza.
Lze zaplatit mýtné na hranici?
Placení mýtného na hranici zpravidla není nutné, jelikož většina mýtných systémů v obou zemích funguje elektronicky. Na Slovensku si musí vozidla do 3,5 t celkové hmotnosti zakoupit elektronickou dálniční známku (e-známku). V Polsku podléhá mýtnému poplatku většina dálnic a rychlostních silnic a poplatky lze uhradit na mýtných stanicích v hotovosti nebo kartou.
Nejdůležitější hraniční přechody
Vyšný Komárnik – Barwinek: Tento hraniční přechod patří k nejdůležitějším na hlavní silnici mezi Slovenskem a Polskem. Nachází se na mezinárodní silnici E371 a je vhodný pro všechny typy vozidel. Trasa je dobře vybudovaná a nabízí rychlé spojení mezi oběma zeměmi. Existuje celá řada dalších hraničních přechodů, z nichž každý má svá vlastní specifika a výhody.
Skalité – Zwardoń-Myto: Zde jsou k dispozici dvě možnosti: jeden přechod je povolen pouze pro osobní automobily, zatímco druhý je otevřen pro všechny typy vozidel. Tento přechod se nachází v Beskydech (region Kysuce) a nabízí napojení na dálnici D3 směrem na Žilinu. Pozor: od hranice (21 km po Čadca-Bukov) je D3 zpoplatněna dálniční známkou.
Trstená – Chyżne: Další významný hraniční přechod, který leží na mezinárodní silnici E77. Tuto trasu často využívají nákladní vozidla, jelikož se jedná o jednu z hlavních dopravních tras mezi Slovenskem a Polskem.
Tatranská Javorina – Łysa Polana: Tento přechod má hmotnostní omezení 7,5 tuny a je vhodný zejména pro lehčí vozidla a turisty, kteří chtějí objevovat krásy tatranských národních parků.
Mníšek nad Popradom – Piwniczna-Zdrój: Hraniční přechod určený výhradně pro osobní automobily. Tato trasa je méně frekventovaná a nabízí klidnou alternativu pro cestující, kteří se chtějí vyhnout rušným hlavním silnicím.
Čirč – Leluchów: Další klidný silniční přechod, vhodný pro všechny typy vozidel. Tato trasa vede malebnou krajinou a je ideální pro cestující, kteří chtějí vychutnat přírodní krásu pohraniční oblasti.
Slovensko
Následující část vám poskytne přehled o tom, zda potřebujete dálniční známku a zda existuje mýtné podle ujeté vzdálenosti.
Slovensko: povinnost dálniční známky (nebo ne?)
Na označených úsecích dálnic a rychlostních silnic na Slovensku platí povinnost dálniční známky. Dálniční obchvaty Bratislavy, Nitry, Košic, Prešova, Popradu, Žiliny a Banské Bystrice jsou od 1. srpna 2024 bez poplatku (značka „BEZ ÚHRADY“). Povinnost dálniční známky platí pro vozidla do 3,5 t celkové hmotnosti a také pro všechna vozidla registrovaná jako osobní automobily (třída M1), bez ohledu na hmotnost. Je důležité poznamenat, že motocykly jsou od povinnosti dálniční známky osvobozeny a žádnou známku nepotřebují. Zvláštní případ představují obytné vozy, protože ty potřebují dálniční známku bez ohledu na svou hmotnost (tedy i při hmotnosti nad 3,5 t celkové hmotnosti), pokud jsou registrovány jako osobní automobily (třída M1); obytné vozy registrované jako nákladní vozidla (N2/N3) nad 3,5 t celkové hmotnosti naopak platí mýtné podle ujeté vzdálenosti. Dále je u souprav (osobní automobil + přívěs) třeba vzít v úvahu, že při hmotnosti do 3,5 t celkové hmotnosti postačí dálniční známka pouze na automobil, zatímco při celkové hmotnosti nad 3,5 t je nutné zakoupit dodatečnou dálniční známku i pro přívěs.
Motocykly jsou tedy osvobozeny od povinnosti dálniční známky a nemusí platit žádné poplatky za jízdu po dálnicích a rychlostních silnicích!
Role mýtného podle ujeté vzdálenosti
Povinnost dálniční známky odpadá u vozidel nad 3,5 t celkové hmotnosti (s výjimkou osobních automobilů a obytných vozů registrovaných jako osobní automobily třídy M1: ty zůstávají povinny mít dálniční známku bez ohledu na hmotnost). Místo toho se vybírá mýtné podle ujeté vzdálenosti, které se stanovuje podle ujetých kilometrů, třídy vozidla (počtu náprav) a emisní třídy (stupně znečištění). Toto mýtné podle ujeté vzdálenosti se zaznamenává pomocí transponderu, tedy vysílacího zařízení (palubní jednotky). Příslušná částka tak může být automaticky odečtena. Proto musíte mít takové vysílací zařízení ve vozidle předem nainstalováno. Mýtné podle ujeté vzdálenosti se vztahuje na dálnice, rychlostní silnice a částečně také na silnice první třídy (hlavní silnice) a druhé třídy (regionální/okresní silnice). K 1. lednu 2027 přechází Slovensko u mýtného podle ujeté vzdálenosti na nový systém: kdo dosud používá palubní jednotku provozovatele SkyToll, musí své vozidlo znovu zaregistrovat (u národního poskytovatele CzechToll od 1. prosince 2026) a obdrží novou palubní jednotku. Sazby i zpoplatněná síť silnic zůstávají beze změny.
Polsko
Polsko: povinnost dálniční známky (nebo ne?)
V Polsku kromě mýtného podle ujeté vzdálenosti neplatí povinnost dálniční známky.
Role mýtného podle ujeté vzdálenosti
Mýtný systém v Polsku se řídí mýtným podle ujeté vzdálenosti, které se liší podle vozidel a typu financovaných dálničních úseků.
Vozidla a soupravy do 3,5 tuny celkové hmotnosti
Jedná se o mýtné podle ujeté vzdálenosti, které se řídí ujetou trasou. Je třeba mít na paměti, že neexistuje jednotná cena za kilometr platná v celé zemi, tedy na různých úsecích dálnic platí i různé ceny. Na koncesovaných dálnicích lze platit buď v hotovosti, nebo kartou. Více informací o tom, které úseky přesně podléhají mýtnému, najdete v našem článku o mýtném v Polsku.
Vozidla a soupravy nad 3,5 tuny celkové hmotnosti
Pro všechna vozidla nad 3,5 tuny platí povinnost platit mýtné jak na soukromých úsecích dálnic (koncesovaných dálnicích), tak na veřejně financovaných dálnicích i na rychlostních a hlavních silnicích.
Jedná se o mýtné podle ujeté vzdálenosti, které se řídí ujetou trasou. Je třeba mít na paměti, že neexistuje jednotná cena za kilometr platná v celé zemi, tedy na různých úsecích dálnic platí i různé ceny. Zatímco na koncesovaných dálnicích lze platit buď v hotovosti, nebo kartou, u veřejně financovaných úseků to funguje jinak. Pokud projíždíte veřejně financované úseky s vozidlem nad 3,5 tuny, a tudíž se na vás vztahuje povinnost platit mýtné, můžete je uhradit pouze elektronicky prostřednictvím systému e-TOLL. K tomu musí být vozidlo registrováno v systému e-TOLL, případně musí být zaregistrováno (lze provést online nebo na místě). Pouze tak lze provádět vyúčtování pomocí aplikace e-TOLL PL, vysílacího zařízení (OBU) nebo externího lokalizačního zařízení (ZSL) zabudovaného ve vozidle.
Důležité: viaBOX a viaTOLL již nelze používat! Podrobnější vysvětlení najdete zde.
Vybíraný poplatek se liší podle kategorie silnice, maximální přípustné celkové hmotnosti vozidla, resp. soupravy vozidel, a emisní třídy Euro.
Další informace o mýtném v Polsku naleznete v našem průvodci.
Tým Europamaut vám přeje příjemnou cestu
Přejeme vám příjemnou cestu na Slovensko a mnoho radosti při objevování této rozmanité země. Další informace o mýtném na Slovensku najdete v našem průvodci. Rádi využijte také náš plánovač trasy, abyste si co nejlépe naplánovali cestu a nechali si zobrazit vhodné mýtné produkty. V případě dotazů jsme vám kdykoli k dispozici na e-mailu.
Často kladené otázky
Důležité informace o hraničním přechodu Slovensko-Polsko
Jak dlouhá je hranice mezi Slovenskem a Polskem?
Hranice mezi oběma zeměmi se táhne v délce přibližně 541 kilometrů.
Který hraniční přechod mezi Slovenskem a Polskem leží na mezinárodní silnici E371?
Musí se mýtné platit přímo na hraničním přechodu mezi Slovenskem a Polskem?
O autorce
Michelle Albrecht