Mou další zastávkou byla vinařská oblast ještě o něco dál na jihozápadě Slovinska. V malé obci Marezige jsem si pronajal útulnou chatku uprostřed vinic. Už jen kvůli tomu se ta cesta vyplatila. V okolí se ale také dá krásně procházet, vychutnávat si regionální kuchyni a pít dobré víno. Kromě toho jsou odtud autem snadno dostupná krásná přímořská města Koper a Piran. Do obou míst jsem si udělal pořádný celodenní výlet, abych se prošel malými uličkami a nasál středomořskou atmosféru.
Se svými barevnými fasádami, pozoruhodným starým městem a idylickým přístavem mě Piran naprosto okouzlil. V úzkých uličkách, které mi doslova připomínaly Itálii, najdete spoustu krásných butiků, útulných kaváren a atmosférických barů. A to nejlepší: Kdo se chce při vysokých teplotách trochu ochladit, může z nábřežní promenády skočit rovnou do moře.
Po pobytu ve vinařské oblasti to šlo zase nahoru na sever. Přesněji řečeno do údolí Soči, které vděčí za svůj název stejnojmenné řece, jež jím protéká. A jak se tak pěkně říká? To nejlepší nakonec! V mém případě to platí naprosto přesně, protože údolí Soči je jednoduše nádherné a rychle se stalo mým oblíbeným cílem cesty ve Slovinsku.
Ale popořadě! Nejprve bych vám totiž rád doporučil hezkou vesnici Kanal. Leží přímo na cestě nahoru na sever a skvěle se hodí na krátkou přestávku během jízdy autem. Kdo tu zastaví a na chvíli nasaje historicky krásnou scenérii, pochopí, proč je Kanal opravdovým tipem na výlet, který stojí za to. Mohu jen říct: Zastávka se vyplatí!
Po krátké přestávce jsem pokračoval dál do obce Tolmin. Čas zde jsem využil na dlouhé procházky po okolí a na pár osvěžení v chladné řece Soči. Kromě toho jsem si odtud udělal jednodenní výlet do nejbližší obce Kobarid, kde byste v žádném případě neměli vynechat „Il sacrario militare di Caporetto“: Výše položený pomník nabízí nejen skvělý výhled, ale zaujme i svou působivou architekturou. Doporučuji také: Mohutný Napoleonův most přes řeku Soču a impozantní vodopád Kozjak, který se nachází jen kousek pěšky odtud.
Poté, co jsem si důkladně prohlédl jižní část údolí Soči, jsem se posunul ještě o kousek dál na sever a blíže k výběžkům Alp. Poblíž obce Bovec jsem si pronajal malou chatku na kempu a dopřál si pár dní v čisté přírodě – obklopen lesem a šploucháním řeky.
Severní část údolí Soči se skvěle hodí na procházky podél řeky: Kolem Bovce totiž řeka okouzluje obzvlášť sytými barvami a nádhernými skalami, které lemují její tok. Na jednom či druhém místě se navíc dá skvěle koupat v jemném proudu, alespoň pokud jste trochu otužilí. Řeka totiž pramení docela blízko a kolem Bovce je neuvěřitelně ledová. Dokonalé osvěžení!
A teď mám ještě tip pro všechny, kteří to mají rádi trochu akčnější: V oblasti kolem Bovce je „canyoning“ obzvlášť oblíbenou volnočasovou aktivitou. „Canyoning“ znamená, že se člověk, vybavený neoprenovým oblekem, helmou, lany, karabinami a dalším vybavením, prodírá kaňony: Jednou skáčete z jednoho do dalšího kaňonového jezírka, jindy se slaňujete pod velkým vodopádem a jindy zase jednoduše sjíždíte po skalní stěně. Kdo má na to chuť, najde v Bovci mnoho poskytovatelů, u kterých si může rezervovat túru. Zábava a příval adrenalinu zaručeny!
Méně akce, ale minimálně stejně působivé jsou četné turistické trasy kolem Bovce, které vedou vysoko do slovinských alpských výběžků. Mým vrcholem byl přitom výšlap ke Krnskému jezeru, největšímu vysokohorskému jezeru v zemi. Abyste se tam dostali, můžete nejprve dojet z Bovce k horské chatě Dom Dr. Klementa Juga v Lepeně. Odtud pak pokračujete pěšky po dobře značené turistické cestě, která vás vyvede do výšky 1391 metrů. Začátek túry je hodně zalesněný, od určité výšky však vede krásnou horskou krajinou, kolem pasoucích se krav a malých horských chat, až nakonec dorazíte ke křišťálově čistému horskému jezeru.